italský legionář, ředitel obecné školy
(1889-1960)
Josef Brandejs se narodil v Malých Petrovicích u Týniště nad Orlicí 11. 5. 1889, obecnou školu navštěvoval v Bolehošti, měšťanku v Třebechovicích pod Orebem a učitelský ústav v Hradci Králové.
Učit začal v Hronově. Krátce nato narukoval do první světové války (Dvořáček, 2008).
V rakouské armádě sloužil před světovou válkou u 6. zeměbraneckého pluku a dosáhl hodnosti praporčíka. Po vypuknutí války byl povolán jako jednoroční dobrovolník k 2. praporu polních myslivců v Hradci Králové. Odtud odešel v červnu 1915 na italskou frontu, kde byl 4. září 1917 na Monte St. Gabriele italskými vojáky zajat.
Do československých legií se přihlásil 22. dubna 1918 v táboře Sulmona a po týdnu byl zařazen k 10. rotě 34. československého dělostřeleckého pluku. Zde byl nejdříve velitelem čety a později velitelem roty. V září 1918 odjel se svou jednotkou do válečného pásma, kde bojoval proti nepřátelským vojskům u Dos Alto.
Dne 23. prosince 1918 se vrátil do vlasti 25. vlakovým transportem. Se svým plukem však bojoval dál, a to na Slovensku proti zbolševizovaným maďarským vojskům. V bojích u Nových Zámků byl 4. června 1919 zraněn a odeslán na léčení. Po vyléčení se vrátil ke své jednotce, ale již 3. štábní rotě. Dne 1. listopadu 1919 byů coby učitel uvolněn z čsl. legií a vrátil se do civilního života (Hartman, 2018).
Po návratu učil na Novém Hrádku. 1. září 1920 nastoupil do krčínské školy. V obvodu Nové Město nad Metují se stal předsedou Jednoty československé obce legionářské a velitelem střediska branné výchovy. V Sokole se věnoval cvičitelské práci.
V roce 1938 byl jmenován řídícím učitelem školy v Krčíně.
Po vzniku protektorátu se zapojil do vojenské odbojové organizace Obrana národa, kde jej plk. Josef Petřík jmenoval velitelem okrsku Nového Města nad Metují. V den vypuknutí 2. světové války 2. 9. 1939 byl zatčen, uvězněn ve Waldenburgu a pak do konce roku 1943 v koncentračním táboře v Buchenwaldu. Odtud byl propuštěn a vrátil se do Krčína, ale nemohl učit. Po vyhlášení stanného práva 6. 5. 1945 byl znovu zatčen a spolu s dalšími byl rukojmím v novoměstských kasárnách.
Po válce se vrátil do krčínské školy, byl členem místní školní rady i okresní osvětové rady. Vyučoval náboženství v nedělní škole, kterou pro děti farníků založil farář Církve československé husitské Josef Kosinka. V roce 1953 odešel do důchodu.
Zemřel 2. 11. 1960 a je pochován u Husova sboru v Novém Městě nad Metují (Dvořáček, 2008).