Ovocnářství

Pěstováním ovoce jest Nové Město daleko široko, i za hranicemi zdávna proslulé. Kolkolem města viděti krásné řady a sady štěpeného ovoce, mezi nimi nejvíce třešně a višně, jež v počtu nezvyklém rozmnoženy jsou. Napočítáno v době nedávné na 20.000 třešňových a na 30.000 jiných ovocných stromův, jež v roce plodném až za 30.000 zlatých ovoce plodí.

Třešňový strom, který přinášíval dvojnásobný i trojnásobný užitek nad úrodu role, se zvláštní zálibou a bedlivostí již od založení města pěstován byl: připomínajíť se ve středověku na Bořetíně, u Studynek a na Žďárech celé sady třešní, višní a jiného stromoví ovocného.

Třešní štěpuje se mnoho druhův. Nejstarší druh zde pěstovaný, zdá se, že byly „uherky”; neboť již v polovici XVI. století jmenují se v sadech „třešně uherské”. Z pláňat vypěstovaly se pomocí štěpův domácích nové druhy, k čemuž také od jinud vruby přineseny byly. I jmenují se buď dle prvních svých šťepařův, jako: „kostelnice” po kostelníku, „kolářky” po koláři, aneb od místa původu svého, jako „běstvinky” a „vosenky” od míst Běstviny a Vosna.

V okolí Nového Města bývalo rozšířeno i vinařství, o čemž zbytky četných vinohradův vydávají patrné svědectví; avšak ještě dosud pěstují měšťané révu, leč toliko ve svých zahradách z pouhé záliby a pro okrasu, a na stráních ku polední straně obrácených různé druhy vína dobře se daří.

Počátkem tohoto století utrpěly jak vinice od prudkých nárazův tak ovocné sady od housenek velké pohromy, čímž nejen všecky valné byly poškozeny, ale mnohé i úplnou zkázu vzaly, takže od té doby vinařství i ovocnářství velmi pokleslo; avšak lze očekávati i jest si toho přáti, že opět nadejde doba, kdy měšťané s novou láskou přilnou k těmto ušlechtilým odvětvím zemědělským, a kdy vinařství i ovocnářství na Novém Městě opět bude se dařiti a zkvétati.