Poštovní schránky se začaly v rakouské monarchii používat od roku 1817, kdy bylo nařízeno, aby se od 1. června stal součástí každého poštovního úřadu alespoň jeden exemplář. Od téhož dne totiž musel platit poštovné za vnitrozemské dopisy adresát, takže už nebylo třeba podání u přepážky. Uvnitř poštovních úřadů a stanic se tak rozmísťovaly dřevěné bedničky, kam bylo možné dopisy vhazovat.
Brzy se přistoupilo i k jejich zavěšování na budovu poštovní stanice nebo úřadu. Větší rozšíření poštovních schránek nastalo po zavedení poštovních známek, u nás v roce 1850, kterými se korespondence vyplácela. Tehdy začaly být vyvěšovány i v místech vzdálenějších od poštovního úřadu.
Po roce 1850 se začaly výhradně zavěšovat venku a musely být tudíž vyrobeny z odolného kovu, opatřeného nátěrem či později smaltem. Od sedmdesátých let 19. století se prosadily schránky jednotného tvaru, barvy a mechaniky v několika velikostních typech, podle toho, zda byly určeny pro města, městečka nebo vesnice.
Konstrukční zlepšení navrhl zaměstnanec vídeňského ministerstva obchodu ing. Karel Paris, který navrhl pro masivní městské poštovní schránky systém tzv. automatického výběru pomocí zvláštní brašny s rámem.
Zdroj
Poštovní schránky. Poštovní muzeum Vyšší Brod [cit. 2017-02-03]
Poštovní brašna [vid. 2026-03-14]
Vybírání poštovní schránky. Autor: Ludek – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0,