Bohumil Dvořáček
Severovýchodní Čechy do konce 15. století a Novoměstsko
Příchod Slovanů
Když Hunové ve 4. století vpadli do střední Evropy, na slovanské kmeny ještě nenarazili. Průběh výměny obyvatelstva lze sledovat např. v Plotišti nad Labem, kde se pohřbívalo nepřetržitě.
Sedmým stoletím začíná doba HRADIŠTNÍ. Její starší období se kryje se Sámovou říší v 7. století, střední období s Velkomoravskou říší v 9. století a mladší období s českým státem od poloviny 10. do 12. století.
Pro staroslovanský způsob pohřbívání jsou typické ŽÁROVÉ POHŘBY. Popel a kosti byly uloženy na zem a vedle byla někdy položena nádobka s chudými obětinami. Nad tím pak byla nasypána MOHYLA. KOSTROVÉ HROBY už souvisejí s počátky křesťanství. Mrtví byli ukládáni hlavou k východu…
V Krčíně v blízkosti někdejší tvrze Budína bývalo slovanské pohanské pohřebiště, které J. K. Hraše určil do druhé poloviny 8. stol. Pohřebiště bylo odkryto při stavbě železniční tratě. Rozkládalo se na Formanském kopci v okolí dnes už neexistujícího nájemního domu „andělovny” mezi Železovou loukou a železničním náspem. J. K. Hraše se o nálezu dověděl bohužel až po třech letech, v roce 1878. Pečlivě prozkoumal zbytky pohřebiště a nalezl klenutý hrob o výšce jednoho metru. Na opukových kamenech byly tři bílé až hnědavé rozbité popelnice. Dále nalezl železné nůžky, dvanáct různých nožů s bronzovými nýtky, železné kolečko, železnou násadu, hřídel brusu s klikou, železný třmen, železnou petlici, železný šíp, hřebíky, ovocné pecky a také čelisti úhořů a štik. To je důkaz, že Metuje byla opravdu rybnatá. V písníku na kopci byly též hroby s popelem a kostmi, stejně jako při odkopávání nádražní plochy…