Před založením Nového Města nad Metují byl Krčín lidnatou farní obcí. Při farách bývaly školy a i když to nemáme doložené, lze věřit ústní tradici, že Krčín školu měl. První oficiální zpráva říká, že v roce 1718 byla nedaleko fary postavena za spoluúčasti sedmi okolních obcí dřevěná škola. Zásluhou knížete Františka Josefa Dietrichsteina došlo roku 1824, tedy více než po stu letech, nedaleko kostela, patrně na stejném místě v nynější ulici Bratří Čapků k otevření školy zděné – dnes čp. 22. Vyučování v této škole začalo 28. května 1825. Tehdejší škola měla jednu třídu a dvě světničky pro učitele.
Vystřídalo se několik generací učitelů a na školu byl přeložen devatenáctiletý František Nepilý. Narodil se 26. února 1850 ve Vřešťově (okres Hořice, kraj Jíčínský). V rodišti chodil do jednotřídní školy, a když dosáhl dvanácti let, nastoupil do 4. třídy hlavní školy ve Dvoře Králové. Potom absolvoval 3. třídu královédvorské podreálky a odtud byl přijat na učitelský ústav v Hradci Králové. Po dvouletém studiu 1866-1868 získal vysvědčení podučitele a nastoupil v Jasenné, odkud byl po jednoletém působení přeložen na krčínskou školu. Dekret mu pod č. 79 vystavilo opočenské školní dozorství s datem 2. září 1869. Přišel jako zastupující učitel za Františka Vinteru. Nastoupil 7. září za plat 150 zlatých ročně. Další zkoušky vykonal v Praze a dne 5. listopadu 1871 obdržel vysvědčení učitele II. stupně. Když byl učitel Skála dne 8. ledna 1872 dán na odpočinek, František Nepilý převzal správcovství školy a po brzkém Skálově přestěhování do Nového Města získal i byt.
František Nepilý byl velmi činorodý člověk. Ve Státním archivu v Náchodě je uložena vzácná památka – tři díly kroniky krčínské školy. Založil ji František Nepilý. Kronika v jeho podání vyniká nad jiné soudobé školní kroniky obsahem, pečlivým zpracováním a citovým zaujetím. Úvod věnoval trochu romanticky pojatým dějinám Krčína a potom popisoval dění ve škole i v obci. Nechybí ani vztah k širším událostem. Stal se tak před Janem Dvořáčkem prvním kronikářem Krčína. Z kroniky se dovídáme, jaké bylo postavení tehdejšího učitele. Učitel musel také rolničit, jinak by se neuživil. V jeho povinnostech byla i služba církvi, jako byla účast při bohoslužbách, svatbách, pohřbech, a to hrou na housle a na varhany, řízením kostelního sboru aj. Příjmy z těchto úkonů byla tzv. štola (původně kněžský šat, přeneseně odměna za církevní úkon).
V regionu byl Nepilý uznávaným a vyhledávaným pomologem a významně se zasloužil o rozkvět místního ovocnářství. Jeho znalostí a schopností využívala celá řada spolků.
Škola pomalu dosluhovala a už nestačila přibývajícímu počtu žáků a nutnosti otevírání dalších tříd. Opravy a příštipkářsky pojaté přístavby už nestačily. Například přístavba z roku 1872, která přišla na 600 zlatých, už mnoho nevyřešila. Když Alois Jirásek navštívil v roce 1884 svého vrstevníka, podivil se nad špatným prostorovým a fyzickým stavem školy. Nakonec obec musela přikročit ke stavbě nové školní budovy. Na realizaci této akce měl největší zásluhu František Nepilý. Dne 9. srpna 1891 byl na dnešním Žižkově náměstí položen základní kámen a 18. září 1892 se v nové budově už začalo vyučovat. Když František Nepilý dne 23. března 1918 ve věku 68 let zemřel, byl jeho odchod pro školu a obec citelnou ztrátou. Jím končila významná etapa krčínského školství. Jako řídící učitel po něm nastoupil Arnošt Štědrý. František Nepilý měl syna Františka (1877-1941), který působil v Praze jako uznávaný žurnalista…