bednář, ruský legionář
Ruská legie – střelec vozoroty, 3. pěší pluk Jana Žižky z Trocnova, osobní č. 16 004
- Narozen: 5. 12. 1895 v Krčíně
- Domovská obec: Tis
- Vzdělání: obecná škola, 2 roky učení
- Prezenční služba u rakousko-uherského útvaru: 30. zeměbranecký pěší pluk
- Rakousko-uherský útvar v době zajetí: 34. zeměbranecký pěší pluk
- Datum zajetí: 15. 9. 1915
- Místo zajetí: Rovno
František Bubeníček se narodil v Krčíně, okres Nové Město nad Metují. Před vypuknutím války pracoval jako bednář a jeho domovem byla nedaleká obec Tis u Bystrého v Orlických horách. Odveden do vojska byl v březnu 1915 a okamžitě narukoval do Vysokého Mýta k 30. zeměbraneckému pluku. Po čase byl převelen k 34. pěšímu pluku do Krakowa. Jako jeho příslušník byl 13. září 1915 zajat ruskými vojsky u Rovna. V zajetí pracoval asi 45 verst od Kyjeva v obci Novoselky, pošta Hanuščina.
O svém vstupu do legie na Rusi uvedl: V ruských novinách jsem se dočetl o založené „družině“ a napsal o další informace na „Kyjevský svaz“. V odpovědi byla přihláška, kterou jsem vyplnil a podle pokynů uvedl, že se zavazuji sloužit u československé brigády, která měla být založena. Vyplněnou přihlášku jsem odeslal zpět…“
Zařazen do československého vojska byl Bubeníček v Bobrjusku 4. dubna 1917, a to do 3. pluku. Na podzim následujícího roku byl raněn v boji se sovětskými vojsky u Trojicka.
Evakuován z Vladivostoku byl 20. transportem lodí „Mount Vernon”, jež vyplula 13. dubna 1920, jako střelec vozoroty 3. pluku Jana Žižky z Trocnova. Vracející se legionáři přistáli v Terstu 6. června. Jeho služba v legiích byla ukončena 24. listopadu 1920 u okresního velitelství v Jičíně.
V československém vojsku zůstal František Bubeníček s největší pravděpodobností i nadále, neboť se zachoval dokument: Leg. potvrzení čís. 34 365 ze 6. ledna 1921, určené Františku Bubeníčkovi t. č. rotmistru horského praporu č. 1 v Turčianském Sv. Martině.