Kapitola z knihy J. Jodase popisuje podnebí v Novém Městě, ale snad můžeme předpokládat, že v Krčíně bylo podnebí velmi podobné 🙂
Jako severovýchod země České vůbec má Nové Město podnebí mírné, zdravé, působící na úrodnost; jsouc rozloženo na skalnatém návrší ve středu lesův a zahrad jest ovíváno stále čistým vzduchem. Mimo řeku svou má Nové Město i živé potoky: rezkovský a klopotovský, zdravé prameny ze skal se deroucí, má perlící se lesní studánky. Hledí stranou jihozápadní ke kraji otevřenému, v němžto slunce hřeje: na severovýchodě jest obráceno k horám, s nichžto čerstvý větřík vane.
Výhodné toto položení města zdravotnímu stavu obyvatelstva samo sebou velmi prospívá. Jest řídkou vzácností, aby sem vetřela se zimnice, jež v jiných krajích se zjevuje; rovněž i jiné nákazy tu zhoubně nezuřívají jak ve vůkolí.
Úrodná půda poskytuje obyvatelům i za pohody nedosti příznivé bohatou sklizeň, která v sobě zavírá všeho druhu obilí, dostatek luční píce, vína, vzácného ovoce, květin, zeleniny a jiných plodin.
O kraji, jakým jest údolí Novoměstské, kde druhdy dubové lesy vévodily a dosud porůznu četné duby a dubiny se zelenají: kde i vlašský ořech chutné ovoce nese, řeka Metuje hojnosť ryb v sobě chová, kde četná zvěř, skot, drůbež, ptactvo má svou domovinu; kde slavičí píseň klokotá, kde drozd i kos vesele sobě prozpěvuje – o kraji tom lze právem tvrditi, že oplývá veškerým bohatstvím štědré přírody, jež činí pozemšťany v domově jejich šťastnými a spokojenými.